Více
    Registrace
    Domů / Blog / Perlivé, šumivé, nebo frizzante? Rozdíl v bublinkách

    Perlivé, šumivé, nebo frizzante? Rozdíl v bublinkách

    Frizzante je italský název pro perlivé víno, spumante pro šumivé. Rozdíl je v tlaku oxidu uhličitého v uzavřené lahvi při 20 °C: perlivé víno má 1 až 2,5 baru, šumivé nejméně 3 bary a jakostní šumivé víno včetně sektu nejméně 3,5 baru. Oxid uhličitý v perlivém víně může pocházet z kvašení, nebo se do vína dodá, a pak jde o víno dosycené. U šumivého vína musí vzniknout kvašením, s výjimkou „šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým“. Pravidla platí v celé EU podle nařízení č. 1308/2013 a český zákon o vinohradnictví a vinařství na ně odkazuje.

    Autor: Pavel Mareček · Aktualizováno 7. 11. 2026

    Perlivé, šumivé a dosycené víno v tabulce

    Perlivé a šumivé víno se liší hlavně tlakem v lahvi a tím, odkud se v něm vzaly bublinky. Dosycené víno poznáte podle údaje na etiketě.

    Perlivé víno (frizzante) Perlivé víno dosycené oxidem uhličitým Šumivé víno (spumante) Jakostní šumivé víno / sekt
    Přetlak CO₂ v uzavřené lahvi při 20 °C 1–2,5 baru 1–2,5 baru nejméně 3 bary nejméně 3,5 baru
    Odkud je CO₂ z vlastního kvašení zcela nebo zčásti dodaný jen z kvašení jen z kvašení
    Údaj na etiketě navíc – „získáno dosycením oxidem uhličitým“ – v ČR smí nést název „sekt“
    Stupnice sladkosti suché až sladké suché až sladké brut nature až doux brut nature až doux
    Příklad u nás Volařík Perlivée bílé cuvée Jan Plaček RosénCO₂ šumivá vína Mádl Sekt Pinot & Zweigelt Blanc de Noirs

    Zdroj: nařízení (EU) č. 1308/2013, příloha VII, část II; nařízení (EU) 2019/33, čl. 48 a příloha III; zákon č. 321/2004 Sb., § 20.

    Předpisy znají ještě šumivé víno dosycené oxidem uhličitým. Má nejméně 3 bary, oxid uhličitý je v něm zcela nebo zčásti dodaný a smí se vyrobit jen z vína bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení.

    Co je frizzante

    Frizzante je italsky perlivé víno. Je to typ vína, ne odrůda ani vinařská oblast, takže frizzante může pocházet z Itálie i z Moravy.

    V italském znění evropského nařízení se perlivé víno jmenuje „vino frizzante“, šumivé „vino spumante“ a perlivé víno dosycené oxidem uhličitým „vino frizzante gassificato“. U moravských frizzante v naší nabídce stojí v názvu „perlivé víno“ a slovo frizzante je součástí obchodního názvu, třeba u Mádl Frizzante Muškát moravský, Šoman Frizzante RV + VZ, Matula Frizzante Muškát moravský nebo Volařík Perlivée bílé cuvée.

    Frizzante, nebo prosecco?

    Prosecco je chráněné označení původu, frizzante je typ vína. Prosecco frizzante je tedy perlivé prosecco.

    Pravidla Prosecca DOC znají čtyři typy: tiché Prosecco, spumante, spumante rosé a frizzante. Růžové prosecco proto existuje jen jako šumivé. Perlivé prosecco najdete u nás například jako Ocabianca Prosecco DOC Treviso Frizzante, další v kategorii Prosecco.

    Perlivé Prosecco DOC smí druhotně kvasit v tanku i v lahvi. Víno kvašené v lahvi, ve kterém kvasinky zůstanou na dně, se tradičně označuje „col fondo“. Oficiální kategorie podle pravidel Prosecca to ale není. Stejně se dělají i vína, která proseccem nejsou: Integrale Rosé bio Col Fondo z odrůd Raboso, Marzemina, Corbinella a Turchetta je nefiltrované, s jemným zákalem. Jak vybrat prosecco, píšeme v článku Nejlepší prosecco.

    Rozdíl mezi frizzante a spumante

    Frizzante má v lahvi 1 až 2,5 baru, spumante nejméně 3 bary. Konsorcium Prosecca DOC popisuje perlení frizzante jako jemnější a méně vytrvalé.

    Rozdíl se pozná i podle uzávěru. U šumivých vín ho určují evropská pravidla: zátka hříbkového tvaru zajištěná připevněním, obvykle drátěným košíčkem, šroubovací uzávěr jen u malých lahví do 0,2 l. Pro perlivá vína takové obecné pravidlo není. Prosecco DOC má vlastní: u frizzante dovoluje šroubovací uzávěr, korek převázaný provázkem, nebo korunkovou zátku, kterou ale smí mít jen víno kvašené v lahvi. V praxi to znamená, že Ocabianca i moravská Majolenka mají šroubovací uzávěr a otevřenou lahev můžete znovu zavřít.

    Jak vznikají bublinky ve víně

    Bublinky vznikají kvašením, nebo se oxid uhličitý do vína dodá. Kvašení může proběhnout v lahvi, v uzavřeném tanku, nebo jde o původní kvašení, při kterém vinař oxid uhličitý zachytí.

    Tradiční (lahvová) metoda

    Při tradiční metodě víno podruhé kvasí přímo v lahvi. Takhle vznikají šampaňské, cava, crémant i moravské sekty kvašené v lahvi.

    Výrazy „kvašeno v lahvi tradiční metodou“, „tradiční metoda“ nebo „klasická metoda“ smí vinař na etiketu napsat, jen když víno leželo nejméně 9 měsíců nepřetržitě na kalech v tomtéž podniku a kaly se odstranily degoržováním. Samotné „kvašeno v lahvi“ má mírnější podmínky, nejde tedy o totéž. Příklad z naší nabídky: Mádl Sekt Pinot & Zweigelt Blanc de Noirs Extra Brut zrál podle vinařství na kvasnicích 60 měsíců. Víc o tradiční metodě najdete v článku o cavě.

    Tanková metoda (Charmat, Martinotti)

    Při metodě Charmat, které Italové říkají Martinotti, víno podruhé kvasí v uzavřeném nerezovém tlakovém tanku, autoklávu. Oxid uhličitý z tanku nemůže uniknout a rozpustí se ve víně.

    U Prosecca DOC trvá druhotné kvašení v autoklávu podle konsorcia od 30 dní (u rosé od 60 dní) do 6 měsíců. Tankovou metodou vzniká i moravská Mikrosvín Frizzante Majolenka. Vinařství k ní píše, že nejde o pouhé dosycení, a metodu volí kvůli svěžímu, ovocnému stylu.

    Perlivé víno z vlastního kvašení v tanku

    Některá moravská frizzante podruhé nekvasí. Vinař při kvašení v nerezu zachytí oxid uhličitý, který vzniká přirozeně.

    Takhle podle popisu vinařství vznikají Mádl Frizzante Muškát moravský FREESTYLE a Volařík Perlivée: bublinky v nich pocházejí z oxidu uhličitého zachyceného při fermentaci.

    Dosycení oxidem uhličitým

    Do hotového vína se oxid uhličitý dodá zcela nebo zčásti. Takové víno se úředně jmenuje „perlivé víno dosycené oxidem uhličitým“.

    Na etiketě musí stejným písmem stát „získáno dosycením oxidem uhličitým“, pokud to neříká už samotný název. Příkladem je Jan Plaček RosénCO₂, růžové perlivé víno ze Svatovavřineckého, které podle popisu vzniklo sycením oxidem uhličitým.

    Pet-nat (pétillant naturel)

    Pet-nat je perlivé víno, které dokvasí v uzavřené lahvi a bývá zakalené. Evropské předpisy ho nedefinují.

    Označení „méthode ancestrale“ upravují jen pravidla několika francouzských apelací (Limoux, Gaillac, Cerdon-Bugey, Clairette de Die) a na úrovni EU chráněné není. Postup se proto liší podle vinaře. U Špalek Pet Nat Naturel BIO podle vinařství Špalek kvašení začíná v tanku a končí v uzavřené lahvi.

    Sekt, šumivé víno a jakostní šumivé víno

    Sekt je v Česku název, který smí nést jakostní šumivé víno. Takové víno musí mít v lahvi nejméně 3,5 baru a splnit požadavky na jakost.

    Zákon zná i „sekt s. o.“ a „pěstitelský sekt“. Sekt může vzniknout tradiční i tankovou metodou. Povinnost metodu uvádět neexistuje, takže ji poznáte jen tehdy, když ji vinař napíše na etiketu nebo do popisu vína. Šumivá vína a sekty najdete v kategorii Šumivá a perlivá vína. Výběr podle rozpočtu a srovnání prosecca, cavy, crémantu, champagne a sektu je v článku Bubliny na Silvestra.

    Sladkost perlivého vína se značí jako u tichého

    Perlivá vína používají stupnici suché, polosuché, polosladké a sladké. Šumivá vína mají vlastní stupnici od brut nature po doux.

    „Suché“ u frizzante proto neznamená totéž co „suché (dry)“ u šumivého vína. Pravidlo má výjimku pro perlivá vína, jejichž podmínky upravuje členský stát. Hranice obou stupnic najdete v článku Rozdělení vína podle cukernatosti.

    Jak to vypadá v praxi:

    Moravská frizzante v naší nabídce

    Moravská frizzante máme suchá i polosladká, bílá i růžová, kvašená v tanku i dosycená. Tady je výběr podle stylu.

    Sekt a frizzante od jednoho vinaře můžete porovnat v setu Mádl bubliny: je v něm sekt a dvě frizzante z Velkých Bílovic. Celý výběr najdete v kategorii Šumivá a perlivá vína. Aktuální cenu a dostupnost najdete na stránce vína.

    Časté otázky

    Co je frizzante?

    Italský název pro perlivé víno. V uzavřené lahvi má při 20 °C přetlak 1 až 2,5 baru. Frizzante je typ vína, může být italské i moravské.

    Jaký je rozdíl mezi frizzante a spumante?

    Spumante je šumivé víno a má nejméně 3 bary, frizzante 1 až 2,5 baru a perlí jemněji. Co to znamená u prosecca, popisujeme v kategorii Prosecco.

    Je frizzante totéž co prosecco?

    Je to něco jiného. Prosecco je chráněné označení původu z Itálie, frizzante je typ vína. Perlivé prosecco se jmenuje prosecco frizzante, frizzante ale vyrábějí i jinde, třeba na Moravě.

    Je perlivé víno šumivé víno?

    Patří do jiné kategorie. Perlivé víno má v lahvi 1 až 2,5 baru, šumivé nejméně 3 bary. Liší se i stupnice sladkosti na etiketě.

    Co je metoda Charmat?

    Způsob výroby, při kterém víno podruhé kvasí v uzavřeném nerezovém tlakovém tanku, autoklávu. Oxid uhličitý zůstane ve víně. Italové jí říkají metoda Martinotti.

    Co znamená „získáno dosycením oxidem uhličitým“?

    Že oxid uhličitý nevznikl kvašením, ale do vína ho zcela nebo zčásti dodal výrobce. Údaj musí být na etiketě dosycených perlivých a šumivých vín.

    Co je pet-nat?

    Zkratka francouzského pétillant naturel. Je to perlivé víno, které dokvasí v uzavřené lahvi a bývá zakalené. Předpisy EU ho nedefinují, postup se proto liší podle vinaře. U nás ho najdete jako Špalek Pet Nat Naturel BIO.

    Zdroje

    • Nařízení (EU) č. 1308/2013, příloha VII, část II, body 4, 5, 7, 8 a 9 (konsolidované znění k 8. 12. 2023): EUR-Lex
    • Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33, čl. 48, 52, 53, 57 a příloha III: EUR-Lex
    • Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, § 20, 21 a 25: zakonyprolidi.cz
    • Disciplinare di produzione DOC Prosecco, čl. 1, 5 a 8 (Ministerstvo zemědělství Itálie): masaf.gov.it
    • Consorzio di Tutela della DOC Prosecco: metoda Charmat-Martinotti a typy prosecca
    • Francouzský Senát, otázka č. 24100023S o méthode ancestrale, odpověď vlády 23. 10. 2024: senat.fr